Světlocitlivé gangliové buňky

K produkci melatoninu je zapotřebí tma. Signál o množství světla v zorném poli získává mozek prostřednictvím světlocitlivých gangliových buněk sítnice (zkratka ipRGCs z angl. Intrinsically photosensitive retinal ganglion cells). Kromě známých tyčinek a čípků je to další fotoreceptor na sítnici. U člověka byly potvrzeny teprve v roce 2007 (prof. Foster). U slepých myší byly objeveny už ve 20. letech, ale objev upadl v zapomnění.

Světlocitlivé gangliové buňky sítnice jsou nejcitlivější na modré světlo (přibližně 450-480 nm). Teplé žárovkové světlo má podíl této složky nejmenší. Naopak chladné bílé světlo zářivek či světelných diod má podíl aktivní složky oproti žárovce přibližně trojnásobný, podobně jako denní světlo.

Světlo modrých světelných diod je z tohoto hlediska nejúčinnější. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že jediná intenzivní modrá kontrolka na DVD přehrávači v ložnici může způsobit nespavost.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.